Družstvo Nástěnka Nebyt.prostory Fotogalerie Parkování Užit.informace Kontakty

Užitečné informace


10.12.2020
Diskuse k převodu podílů
ZÁLEŽITOST PROJEDNÁVÁNÍ PŘEVODU PODÍLU MĚSTA NA DRUŽSTEVNÍCH BYTOVÝCH DOMECH POSTAVENÝCH PŘED 20 LETY SE STÁTNÍ DOTACÍ ZÁPISY ZE ZASTUPITELSTVA SML Zastupitelstvo SML 28.5.2020 – zápis K bodu č. 4/1 Shrnutí stávajícího stavu ve věci Interma BYTY a SBD A+G Stadion Průběh projednávání bodu: Ing. Zámečník Úvodem si k tomuto dovolím říct pár slov. Také jsem povinen, protože se přihlásili do diskuze 4 občané, připomenout, že na zasedání zastupitelstva může vystoupit občan, který má trvalé bydliště v Liberci nebo na území města vlastní nemovitost. Pokud má někdo z přítomných zájem vystoupit a třeba se ještě teď v průběhu diskuze dostaví, je třeba zaprezentovat se u stolku u dveří a prokázat se dokladem totožnosti, popř. výpisem z katastru nemovitostí. Hovoří se u řečnického pultu po mé pravé ruce a upozorňuji, že maximální délka příspěvku činí 3 minuty. Po uplynutí tohoto časového limitu tak, jak nám říká náš jednací řád, zazní zvukový signál, pokud vystupující nebude respektovat tento zvukový signál a svůj příspěvek neukončí, může mu být vypnut mikrofon. Opět upozorňuji, že dnešní zasedání zastupitelstva města Liberec je živě přenášeno statickou kamerou do veřejného internetu prostřednictvím publikačního serveru youtube. Veřejnost tedy může sledovat přenos dnešního zasedání zastupitelstva na internetu, kde je každému volně přístupný. Živý přenos lze sledovat na webových stránkách města Liberec – www.liberec.cz v sekci občan, úřad on-line. Současně je z dnešního zasedání zastupitelstva města Liberec pořizován obrazový a zvukový záznam, který je veřejnosti k dispozici taktéž na webových stránkách města www.liberec.cz. Tolik informační povinnost, aby občané věděli, že záznam je volně šiřitelný. Podle našeho jednacího řádu dáme nejdříve slovo zastupitelům a poté občanům. Já bych v úvodu, než vystoupí pan Mgr. Bobek, který byl přizván, aby situaci objasnil, a je autorem většiny materiálu, který máte předložen, rád shrnul, je to pro občany, kteří jsou neznalí, že v letech 1997–2007 město Liberec bylo spoluinvestorem zhruba 44 bytových domů, vzniklo zhruba 1200 bytů, část bytů nazýváme sociálními, to je v prvním případě asi 6 domů s 256 byty, převážná drtivá část bytových domů, bylo jich 38, vznikla jako družstevní bydlení, společně s budoucím spoluvlastníkem tehdy vznikala bytová družstva. Protože po 20 letech od kolaudace se nám postupně začala bytová družstva hlásit a žádat o převod do svého vlastnictví a z důvodu, že se jedná o značný majetkový převod, a všichni víte, že majetkoprávní operace v případě veřejnoprávních operací, zejména opcí měst, je velmi náročná a složitá disciplína, kde fungují jinak procesy, než jsme zvyklí u soukromoprávních smluv, tak jsme najali právní kancelář Máchal, Bobek a partneři, která s městem již dlouhodobě spolupracuje i z minulého volebního období. V prvním případě již před 2 lety společnost Interma byty, a. s., oslovila již minulé vedení s žádostí o převod 51% podílu města do svého vlastnictví, znovu opakuji, je to ta první část, které se město věnuje již 2 roky, byli jste před rokem 6. 6. 2019 adresáti e-mailu, já si ho nyní dohledal, ve kterém nás právní zástupce společnosti Interma byty, a. s., informoval o tom, že podali na město žalobu, kterou se domáhají vyjádření vůle soudem tak, jak jsme se tehdy i s právním zástupcem shodli, zde čtu: „Navzdory výše uvedenému a podané žalobě je však společnost nadále připravena se s městem dohodnout na smírném řešení.“ Další uplynulý rok, tedy od června minulého roku, jsme hledali smírné řešení, zatím jsme se k němu nedobrali. V případě dalších bytových družstev, jak již jsem říkal, to je drtivá většina, jsme zhruba na začátku celé procedury, v tuto chvíli se radíme i s dalšími městy, zejména to je Jablonec nad Nisou, který má zhruba roční předstih před námi. Dnes jsem měl rozhovor jak s některými členy zastupitelstva, tak s tajemníkem a včera i s náměstkem primátora, známe jejich postupy, myslím si, že se shodují s našimi postupy, jak jednáme my s našimi družstvy, neodlišují se. Nyní bych požádal pana Mgr. Bobka s vaším svolením, že by dostal přednost před vámi, kteří jste byli přihlášeni, a že by stručně shrnul právní situaci. Vidím pana RNDr. Hrona, že má technickou, prosím. Zastupitel RNDr. Michal Hron mimo mikrofon navrhuje, aby diskuze občanů předcházela diskuzi zastupitelů. Ing. Zámečník Dobře, jednací řád nám říká po diskuzi, ale já se s vaším návrhem ztotožňuji. Jestli zastupitelé tedy budou mít zájem, dáme slovo Mgr. Bobkovi a po něm dostanou slovo 4 zástupci veřejnosti. Mgr. Tomáš Bobek, řídící partner advokátní kanceláře Máchal & Bobek Dobrý den, vážení zastupitelé, jmenuji se Mgr. Tomáš Bobek, pro ty, kteří byste mě ještě neznali, jsem partnerem advokátní kanceláře Máchal, Bobek a partneři. Dnes jsem přišel, abych se vám pokusil pokud možno stručně a srozumitelně nastínit problematiku, která v současnosti začíná hýbat veřejným míněním v Liberci, tedy problematiku vybraných bytových družstev, u kterých došlo k výstavbě družstevních bytů za majetkové účasti statutárního města Liberec. Aktuálně je problematika intenzivně řešena v případě SBD A+G Stadion, a můj výstup se tak bude věnovat právním okolnostem tohoto konkrétního případu. Lze říci, že problém, který nastal, se netýká pouze SML, ale týká se mnoha měst napříč celou Českou republikou. Nejsem zde pro to, a to bych rád zdůraznil, abych v tuto chvíli obhajoval konkrétní postup ve věci, který by mělo SML zvolit. Jsem zde pro to, abych se vám jako zastupitelům města, kteří budou v budoucnu rozhodovat, pokusil nastínit poměrně složitou právní problematiku, její okolnosti tak, abyste měli co nejvíce informací pro své budoucí rozhodování a aby vaše rozhodování bylo pokud možno informované a kvalifikované. Samozřejmou součástí mé práce jako právníka a advokáta je samozřejmě vás také seznámit s potenciálními riziky, která jsou s dalším postupem ve věci spojena. Na program dnešního zastupitelstva byla zařazena problematika SBD A+G Stadion a dále problematika Interma byty, a. s., ihned na začátku bych rád velmi exaktně řekl a oddělil, že obě kauzy, přestože mají podobný základ, tedy výstavbu bytů za majetkové účasti SML při použití státní dotace, jedná se ve své podstatě o velmi odlišné případy. SML se dle našich informací týká 11 bytových družstev, kde ta problematika bude obdobná se SBD A+G Stadion, a dále poté tento jeden případ společnosti Interma byty, a. s. Základní rozdíl, který je na začátku nutný pochopit, je v tom, že zatímco v případě bytových družstev se bytová problematika dotýká konkrétních občanů SML, kteří jsou sdruženi v družstvech a jejichž podílu v družstvech odpovídají jednotlivé byty, tak v případě společnosti Interma byty, a. s., se problematika dotýká vybrané úzké skupiny akcionářů, kteří zřejmě asi ani nejsou občany Liberce a jejichž bytová politika v podstatě není v majetku, který byl pořízen za účasti SML, uspokojována. V případě bytových družstev jsou v podstatě problematikou a problémem, který nastal, dotčeni přímo občané SML. Tím, že jsou dotčeni přímo občané SML, lze v jejich případě minimálně uvažovat o hledání cest, jak družstevníkům vyjít naproti při hledání oboustranně akceptovatelného kompromisu tak, aby přitom byl respektován platný Zákon o obcích 128/2000 Sb., respektive ustanovení vztahující se k nakládání s majetkem obce. V případě společnosti Interma byty, a. s., takovou cestu, kterou bychom mohli hledat, vidíme daleko problematičtěji. V dnešní krátké exkurzi se tak budu nadále primárně věnovat problematice SBD A+G Stadion, neboť právě situace tohoto družstva je nejblíže analogická situaci ostatních bytových družstev v SML. Základní souhrn informací jste dostali jako podklad pro jednání zastupitelstva, ve kterém jsme se snažili stručně vystihnout danou problematiku, upozornit na právně relevantní dokumenty i na právně relevantní skutečnosti související s řešenou problematikou. Shrnutí vychází z podrobnějších analýz, které se domnívám, že jsou taktéž přílohou jednání zastupitelstva, pokud by nebyla, tak samozřejmě lze vyžádat na městě, tam jdeme do větších podrobností, než jste dostali to desetistránkové shrnutí věci. V roce 2003 byla mezi SML a SBD A+G Stadion uzavřena smlouva o sdružení investorů, jejímž předmětem bylo sdružení účastníků smlouvy za účelem realizace společné výstavby domů Jeronýmova a technické infrastruktury a jejich následné správy a údržby. Na základě uzavřené smlouvy došlo k vybudování domů Jeronýmova, kdy podíl SML na výstavbě byl cca 35 % nákladů, podíl SBD A+G Stadion byl ve výši cca 65 % nákladů. Převážná část, to je podstatná informace, prostředků, které do projektu vložilo SML byla tvořena státní dotací poskytnutou SML státem, a to na podporu tzv. nájemního bydlení. V souladu s požadavky dotace byly spoluvlastnické podíly SML a SBD A+G Stadion zapsány do katastru nemovitostí v poměru 51 % pro SML a 49 % ve prospěch SBD A+G Stadion. Mezi SML a SBD A+G Stadion byla dále v roce 2003 uzavřena opční smlouva, jejímž předmětem byly vedle ztvrzení práv a povinností sjednaných ve smlouvě o sdružení i podmínky práva opce družstva na spoluvlastnický podíl SML. Opční smlouva tak obsahuje závazek SML uzavřít od 30 dnů od výzvy družstva učiněné po 20 letech od kolaudace jednotlivých domů smlouvu o prodeji spoluvlastnického podílu SML na domech Jeronýmova za 1 Kč. To je, řekněme, to jádro pudla celé problematiky, proto se to snažím vypíchnout a zdůraznit. Základní problém se poté odvíjí již od této skutečnosti převodu za 1 Kč a dalších právních souvislostí. Základní problém celé situace je skutečnost, že ten závazek k převodu spoluvlastnického podílu SML na družstvo byl sjednán absolutně neplatně, a to z několika důvodů, které jsou podrobněji vysvětleny v materiálech pro zastupitelstvo, případně v těch ještě podrobnějších analýzách. Pro vaši představu absolutní neplatnost je z hlediska pohledu práva velkým a zásadním problémem, znamená to, že takový závazek se z hlediska práva tváří tak, jako by nikdy nebyl přijat, tedy jako kdyby neexistoval. Pokud tak statutární město Liberec dnes hledá cestu, jak celou situaci vyřešit, je poctivé říci, že řešení bude muset vycházet ze zcela nového právního jednání zastupitelů SML, které velmi pravděpodobně nebude možné opřít o úkony SML učiněné před 20 lety. Odpovědnost, a to bych zdůraznil, za zvolené právní řešení bude zcela na vás na stávajících zastupitelích města Liberec, a to bez ohledu na to, že celá situace byla vyvolána jednáním přechozích zástupců města. Pokud bych měl vybrat tři základní právní momenty, které současnou situaci, řekněme, rámují nebo definují, byly by to tři pojmy. Absolutní neplatnost závazku převodu majetku města ve prospěch družstev za 1 Kč, dále právní režim dotace státu, která byla SML poskytnuta na výstavbu nájemního bydlení, a třetí jsou relevantní ustanovení aktuálně platného Zákona o obcích jako norem, kterým je potřeba budoucí právní jednání SML podřídit a které jsou při tomto právním jednání potřeba zohlednit. Pokud bych začal absolutní neplatností závazku, u každého z těch subjektů, které jsme doposud posuzovali, absolutní neplatnost spočívá v trošku jiných důvodech, nicméně z analýz vyplývá skutečně velmi exaktní právní závěr opřený o velmi bohatou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky, a to ten, že závazek k bezplatnému převodu byl sjednán absolutně neplatně. Toto si myslím, že je výchozí stav, který bychom měli akceptovat, ten je, bych řekl, dán, je potřeba říci, že tu tehdy založenou absolutní neplatnost úkonu vy jako současné zastupitelstvo nejste schopni zpětně zhojit. Zde se již vracím k tomu, co jsem již říkal, vaše jednání, které bude určující pro řešení této situace, bude činěno bez jakékoli opory v jednání zastupitelů před 20 lety. Ohledně státní dotace, protože médii již probíhají nějaké informace, je potřeba skutečně pochopit právní režim dotace, kterou stát poskytl SML, protože se ozývají různé náznaky, že město bylo pouze v pozici subjektu, který se přidružil nebo kterým ty peníze protekly. Je potřeba říci, že podrobným studiem podmínek dotačního programu a navazujících předpisů lze dojít také k poměrně jednoznačnému závěru, že dotace byla poskytnuta SML nikoli družstvům nebo družstevníkům. Tzn., pokud byla poskytnuta SML, je postaveno najisto, že v ten moment se stala majetkem města a město od toho okamžiku s ní musí nakládat v souladu se Zákonem o obcích. To jsou tedy ty první dva body, absolutní neplatnost a právní režim dotace, u kterých bych řekl, že jejich závěry jsou postaveny najisto. Dostáváme se k té třetí oblasti, to jsou relevantní ustanovení aktuálně platného zákona o obcích, které bych s dovolením alespoň částečně ocitoval, i když v těch shrnutích se také ozývají. Jedná se o § 2, odstavec 1, případně odstavec 2, dále § 38, odstavec 1, 2 a 6 a § 39, odstavec 1 a 2 Zákona o obcích. Tedy § 2, odstavec 1 a 2 nám definuje základní rámec, jak obec musí uvažovat ohledně majetku a svých občanů, když v § 2, odstavec 2 říká: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ To jsou v podstatě ty nejobecnější ustanovení, která tuto situaci definují a v jejichž mantinelech se budeme muset pohybovat. Dále § 38, odstavec 1: „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.“ Tady naznačuji určité východisko, které bude definovat naše další úvahy v tom smyslu, jak tuto situaci budete řešit. „Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví,“ to není podstatné, poté bych ocitoval § 38, odstavec 6, kde je napsáno: „Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.“ V návaznosti na toto ustanovení § 38 jsou poté podstatná ustanovení § 39, abych to neprotahoval, ocituji odstavec 2, kde je řečeno: „Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.“ Tady občas veřejností zaznívá zjednodušená interpretace, že stačí aplikovat § 39, tedy že cenu, která je nižší než obvyklá, stačí řádně zdůvodnit a tím je věc vyřešena. Tady je potřeba upozornit, že ty paragrafy je potřeba číst dohromady, protože § 39 Zákona o obcích dále rozvádí § 38, tzn., oni spolu systematicky souvisí. Pokud se tak jako zastupitelé budete chtít odchýlit od ceny obvyklé v místě a čase z hlediska hodnoty majetku, musíte tam nejprve shledat jiný důležitý zájem obce, abyste tak mohli učinit, a současně v to musíte v tomto smyslu ve vztahu k jinému důležitému zájmu obce odůvodnit. Tady jenom zdůrazňuji, aby nebyly ty paragrafy čteny selektivně nebo ne v kontextu, ve kterém jsou. Pokud tedy přijmeme ten fakt, že závazek k převodu majetku SML za 1 Kč byl sjednán absolutně neplatně, dále si uvědomíme skutečnost, že státní dotace se stala okamžikem jejího poskytnutí majetkem SML, vyplývá nám z toho, že je zřejmé, že výstupem pro hledání řešení této nastalé situace bude právě a jenom způsob aplikace příslušných ustanovení Zákona o obcích, v rámci kterých se budeme muset snažit najít mantinely, kam vy jako zastupitelé SML můžete zajít. Tady je to s tím dovětkem, kam si jako zastupitelé SML v rámci hledání řešení troufnete zajít. Pokud bych vám měl zkusit shrnout tu základní podstatu právního řešení, které je potřeba z vaší strany hledat, jedná se o zodpovězení otázky, zda existuje jiný důležitý zájem obce odůvodňující zbavení se majetku obce ve prospěch členů družstva, tedy vybrané části obyvatel města Liberec, za cenu nižší než v daném čase a místě obvyklou. Takto zní ta základní otázka, v rámci které budeme muset pracovat a hledat řešení tak, abychom mohli najít nějaký rozumný kompromis mezi očekáváním stran družstevníků a zákonnými ustanoveními Zákona o obcích. Pokud jako zastupitelé shledáte, že zde takový jiný důležitý zájem obce existuje, je dále potřeba, jak již jsem řekl, tuto odchylku řádně zdůvodnit, a to výhradně, a to je potřeba zdůraznit, nemůže to být jakékoli zdůvodnění, musí to být zdůvodnění ve smyslu toho pojmu „jiný důležitý zájem obce“. Vzhledem k tomu, že stávající právní judikatura doposud žádnou analogickou situaci neřešila nebo nám se nic takového při vynaložení veškerého úsilí nepodařilo dosud dohledat, jedná se o zdůvodnění jiného důležitého zájmu obce, které bude do jisté míry průkopnické, kdy zastupitelé, kteří k tomuto zdůvodnění přistoupí, a to v jakémkoli městě České republiky, budou vystaveni riziku, že toto zdůvodnění nebude souladné s případným rozhodnutím soudu v případě soudního přezkumu. V této souvislosti je bohužel nutné upozornit i na rizika ze strany zastupitelů, kdy případné nehospodárné naložení s majetkem obce může být na straně zastupitelů v extrémním případě stiženo trestní odpovědností, jakože hmotněprávní odpovědností za případnou škodu způsobenou SML. Lze tak říci, že míra řešení zvoleného zastupiteli SML, tedy z vaší strany, v budoucnu ve prospěch jednotlivých družstev bude muset jít ruku v ruce s určitou, v závorce variabilní, mírou osobní statečnosti vás jednotlivých zastupitelů reflektující nutnost najít řešení této situace ad hoc. Děkuji za pozornost. Ing. Zámečník Děkuji Mgr. Bobkovi, nyní podle dohody, alespoň tak to vnímám, dáme přednost veřejnosti. Mám zde v tuto chvíli 4 osoby, z nichž zatím se 3 se osobně znám. První osoba bude pan Josef Figer, což je předseda SBD A+G Stadion, pane Figere, pojďte. Jestli mohu poprosit… bylo slyšet poučení 3 minuty, vejdete se? Pojďte, připraví se vzápětí paní Lenka Šlapáková. Josef Figer, občan města Liberec Dobré odpoledne, vážený pane primátore, vážené dámy, vážení pánové, slyšeli jste právní názor, já se pokusím vás co možná nejstručněji seznámit s pohledem na danou tematiku z hlediska člena družstva. Respektive mé jméno je Figer, jsem předsedou představenstva SBD A+G Stadion. Dosavadním stavem věci se cítíme velmi podvedeni, vývoj problému je nefér vůči členům družstva, kteří v dobré víře vložili své finance do získání dostupného bydlení, nedivte se, že členové družstva jsou ze všeho značně nervózní, žijí v nejistotě a vzhledem k dosavadnímu stavu hledají pomoc i v mediálním prostoru. Stávající majetkový poměr 51 % město, 49 % bytové družstvo je nespravedlivý a byl tehdy stanoven čistě účelově. Dovolte mi pár stručných poznámek k předloženému materiálu, problém v našem případě vznikl v roce 2001 na základě smlouvy o společném postupu investorů, která pak byla v roce 2003 nahrazena smlouvou o zrušení a s ní související opční smlouvou, jak říkal pan Mgr. Bobek. Podobný problém se však netýká pouze SBD A+G Stadion, v Liberci je minimálně dalších 10 družstev, v rámci České republiky je to poté 220 družstev. Na dotacích stát rozdal 8 mld. Kč, očekával bych tedy od státu, že nyní poskytne jasné instrukce, jak postupovat dle dnes platné legislativy. Žádal jsem o radu Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond pro rozvoj bydlení, ale nikde jsem se rady nedočkal. Bylo mi řečeno, to je váš dvoustranný problém mezi družstvem a obcí a musíte se dohodnout mezi sebou, chápu, že se jedná o právně složitý problém, ale my jsme pro, pojďme se dohodnout, naivně jsme si představovali, že podepsané smlouvy se budou plnit a že začínáme jednat s magistrátem ve velkém předstihu, a to již v dubnu 2017. Věřte, že již nás to stálo mnoho úsilí, nervů a času, nicméně jsme stále na začátku a bez výsledku. Takřka 3 roky jsme slyšeli jen argumenty proč ne, ale nikoli argumenty, jak to udělat. Smlouvy podepisoval tehdejší primátor Ing. Jiří Kittner a tehdejší předseda družstva Ing. Charvát, pokud vím, oba se těší dobrému zdraví, žijí v Liberci a jistě vám poskytnou další informace o tom, jak se tehdy záležitosti vyvíjely ať již na radnici nebo během výstavby. S minulými zastupiteli se alespoň podařila, a to jsem v předloženém materiálu nenašel, dosáhnout dle nařízení vlády č. 209 z roku 2013 vyvázání z podmínek dotace, Státní fond rozvoje bydlení souhlasil a dnes není město ani družstvo vázáno podmínkami dotace, budovy ani pozemky nejsou zatíženy zástavním právem, není tedy třeba k vypořádání po dohodě dodržet lhůtu 20 let od kolaudace, zvlášť když hypotéku má již zaplacenou 90 ze 119 členů družstva. Družstva jsou v poněkud jiné situaci, s byty nehodlají nijak podnikat, spekulovat či je prodávat nějaké třetí straně. Po převodu je chceme převádět do osobního vlastnictví členům družstva, kteří mají doplacenou hypotéku. Navíc se nám hlásí další zájemci o doplacení hypotéky. Ostatně existují určité právní nástroje, které se dají zapracovat do nové smlouvy a které by zabránily dalším spekulacím s byty. Smlouva o sdružení byla řádně projednána zastupitelstvem na 8. zasedání dne 30. 9. 2003 a schválena usnesením č. 14/2003 jistě po právní analýze. Zvlášť když je na usnesení napsáno: „Projednáno s právním odborem.“ Dle bodu V, odstavec 1 smlouvy o sdružení je správou majetkových hodnot pověřeno město, jak je uvedeno v argumentaci, kterou předalo bytové družstvo na magistrát 19. 2. 2020, město absolutně rezignovalo na kontrolu hospodaření bývalého představenstva, jehož činnost je dnes předmětem trestního oznámení. Členských schůzí se jen formálně zúčastňuje referentka z odboru školství bez rozhodovacích pravomocí. V roce 2018 na družstvo podala žalobu firma Syner, s. r o., pro nezaplacení faktury z výstavby z roku 2002. S titulu ochrany i 51% podílu města jsme žádali magistrát o právní pomoc, bohužel bez odezvy a museli jsme si poradit sami. Dnes kdybychom se měli vyrovnat, je o majetek a hlavně o jeho tržní hodnotu intenzivní zájem. Kdybychom v té době nekonali, hrozily sankční úroky až do výše 30 mil. Kč a dnes bychom neměli o čem mluvit, takové úroky by pro družstvo byly likvidační. Svým postupem jsme tedy zachránili i majetek města, což by při vašem rozhodování mělo být vzato na vědomí. Ještě mi dovolte poznámku k bodu VIII, odstavec 8 smlouvy o sdružení: „Statutární město Liberec prohlašuje, že je schopno dostát všem svým závazkům, které vyplývají ze Zákona o obcích 128/2000 Sb. a ve znění pozdějších dodatků ke dni podpisu smlouvy.“ Takže se důvodně domníváme, že údajným nezveřejněním smlouvy na vývěsní desce, jeden z hlavních argumentů neplatnosti opční smlouvy, nesplnilo svou povinnost město. Argument, že si to družstvo mělo zkontrolovat, je velice diskutabilní. Město potvrdilo svým podpisem, že dostojí svým závazkům ze Zákona o obcích. Bohužel ani po 17 letech nebyl ani v archivu, ani tady na magistrátu dokument o zveřejnění nalezen. Zveřejnění na vývěsní desce není jen pro to, že je tak napsáno v Zákonu o obcích, ale pro to, že občané mají právo podávat proti záměru pronajmout nebo prodat obecní majetek námitky. Řekněte mi, co by se stalo, kdyby se dokument o zveřejnění našel, já si myslím, že nic. Asi nevíte, že naše domy se stavěly na etapy od roku 2001 do roku 2005, jsou tam objekty A1, to je č. p. 577, A2 č. p. 576 a A3 č. p. 575 a A4 č. p. 581. Objekt A4 byl zkolaudován až v roce 2005, kdyby byla smlouva v roce 2003 zveřejněná, jak mohl někdo podávat připomínky na něco, co ještě není postaveno. A právě v domě č. p. 581 má město 3/5 bytů. Ano, zveřejnění má smysl, ale až dnes, obzvlášť když máte měnit parametry převodu i cenu. Zákon vám dovoluje prodat za cenu nižší než obvyklou, jeli řádně zdůvodněna. Předali jsme několik řádných argumentů, nejsou z naší hlavy, ale z právních analýz města Zlín a Pardubice. Nyní je nejnovější článek ve zpravodajském portálu Olomoucká drbna, 26. 5. 2020, město podle primátora města Mgr. Miroslava Žbánka nerozporuje právo nájemníkům na převod nemovitosti do jejich vlastnictví. „Radnice nikdy nerozporovala ani nehodlá rozporovat nárok nájemníků na bezplatný převod,“ řekl v úterý novinářům primátor Žbánek. Pan primátor Žbánek z Olomouce tedy asi našel nějaké řádné důvody. Při vašem rozhodování bych vás chtěl požádat o posouzení dané věci nejenom z hlediska strojového výčtu paragrafů, ale prosím, i s použitím zdravého rozumu. Argument, že bychom převodem podílu na družstvo poškodili zájmy Evropské unie a ovlivnili obchod mezi členskými státy, mi, nezlobte se, připadá zdravému rozumu odporující. Jen pro úplnost smlouva o sdružení byla podepsána 30. 10. 2003, do Evropské unie, jak jistě víte, Česká republika vstoupila 1. 5. 2004. Ing. Zámečník Pane Figere, promiňte, že vás přerušuji, na kolik minut to ještě máte? Josef Figer Již jsem na konci, pane primátore. Ing. Zámečník Dobře. Josef Figer Jestliže bylo nutné přepracovat smlouvu v souladu s legislativou EU, mělo město dostatečný čas, 17 let, až do dnešního dne to nikoho nezajímalo. Víte, v našem domě jsou hlavně garsonky, bydlí v nich převážně mladé rodiny, senioři a invalidní občané. Chtěli byste, aby si tito lidé brali nové úvěry a vrátili část získané dotace zpět do rozpočtu? Ostatní detaily bychom rozebrali při další diskuzi s panem primátorem tak, jak nám bylo přislíbeno. Termín schůzky zatím nemáme. Chtěl bych věřit tomu, že nadále budeme jednat jako partneři, vím, že dnešní jednání v této věci je pouze informativní a zřejmě skončí tím, že zastupitelstvo vezme na vědomí. Pevně doufám, že se podaří najít přijatelné řešení pro obě strany, že nebudeme jednat jako soupeři, kteří se nedokáží dohodnout a spor za ně musí řešit soud. Ing. Zámečník Já velmi děkuji, panu Figerovi. Osobně si dokáži představit, co znamená jednat od roku 2017 v této věci. Jen upřesním, vy jste citoval pana primátora Žbánka, já jsem ten článek také dnes četl, také to sleduji, ovšem tomu předcházelo to, že byla podána žaloba na neplatnost smlouvy k soudu. Josef Figer To je pravda. Ing. Zámečník To znamená, že oni čekají, aby soud rozhodl, zdali ta smlouva je, nebo není platná. Každopádně děkujeme i za váš vhled do celého případu, protože opravdu to zastupitelé nemohli nikdy jindy lépe slyšet než tady od vás. Josef Figer Jsou to názory s dennodenního styku s družstevníky, pokusil jsem se je vám tu prezentovat. Ing. Zámečník Děkujeme vám za to. Další bude paní Lenka Šlapáková. Mohu jenom, paní Lenko Šlapáková, budou to 3 minuty nebo to bude delší? Jen abychom věděli. Lenka Šlapáková, občanka města Liberec Nemyslím si, že to bude delší. Případně mě upozorněte. Já jsem za vámi přišla s prosbou. Přišla jsem s prosbou takovou, aby vy jako zastupitelé jste se s danou kauzou družstevních bytů postavených společností Interma byty, a. s., detailně seznámili a zjistili si veškeré související dostupné informace a fakta. Mluvila jsem osobně se 4 zastupiteli, mnoho věcí jste věděli, ale mnoho věcí z vašich pohledů bylo zkreslených a některé byly z mého pohledu jako družstevníka a vlastníka jednoho z těchto bytů dokonce i demagogické. Žádám vás o to, abyste veškerá svá rozhodnutí řádně zvážili a abyste nebrali jako jediné řešení celé této kauzy soudní řešení. Jsem ráda, že tu můj předchůdce zmínil, že jiná města se to snaží řešit nějakou jinou cestou a jiným přístupem, a mohla by nám tak být vzorem. Chtěla bych se zmínit o nás jako o rodině, proč my jsme si koupili tento družstevní byt. Bydlíme v bytovém družstvě Tyršova, s manželem jsme v 90. letech v žádném případě nesplňovali podmínky poskytnutí hypotéčního úvěru, nemůžete se dívat na hypotéční úvěry tak, jako za jakých podmínek téměř každému jsou poskytovány dnes, v 90. letech jste museli ručit svým majetkem, který ještě ani nebyl a museli jste složit třeba 30, 40 % hodnoty bytu, to jsme my s manželem vůbec nebyli schopní, protože jediné, co jsme měli jako svou devizu, byly naše výplaty. Proto jsme se rozhodli, že vstoupíme do družstva a pořídíme si tento družstevní byt. My jsme v té době byli mladí a jsme nyní ve středním věku, ale kupovali si to i lidé, kterým tehdy bylo třeba 50 let i více a jsou to nyní pokročilí senioři. Chtěla bych ještě upozornit na jednu skupinu lidí, ty byty se začaly prodávat za tržní ceny a přibližně více než třetina našich spoluobčanů a zároveň družstevníků jsou noví družstevníci, kteří již ty byty jednou koupili za komerční cenu s příslibem, že jim to bude převedeno do osobního vlastnictví za 1 Kč. I my, kteří jsme si to kupovali před 20 lety, budeme to mít splacené na podzim, jsme si to kupovali s příslibem, že byt nám bude převeden za 1 Kč. Že jsme vstoupili do družstva, to město pro nás byla jistota, byla to záchrana toho, že to nedopadne špatně, že je to garance nějaké slušnosti, že to není jen nějaká firma, která nás převede do družstevního podílu, protože si představte, ten majetek je veliký, my to máme najednou společně a až za nějakých 20 let to bude každého z nás. Já tam mám vidinu toho, že to jednou bude můj majetek, s kterým budeme moci hospodařit, nebo ho využijí naše děti. A po 20 letech, kdy opravdu musím říct, že třeba v bytovém družstvu Liberec jsem nikdy nezaznamenala nějakou spoluúčast města na čemkoli, tak najednou se mi město ozve, že převody nebudou platné. Město, které pro mě bylo zárukou něčeho, se pro mě stává nejistotou. Z mého pohledu, ale i z pohledu družstevníků je to veliká zrada. Bavíme se zde o penězích, ty umíme vyčíslit, je počet bytů, umíme hodnotit tržní hodnotu bytů, ale podívejte se na to z lidského hlediska, to tu padá málo, to je jeden osud za druhým, každá bytová jednotka je jeden osud za druhým, nejde jen o lidskost, pro někoho to bude mít sociální dopady, pro někoho to bude mít i zdravotní dopady, protože my jsme začali žít ve stresu, plynule jsme přešli do stresu. Jak dlouho bude trvat tento stres, umíte mi říct? Pro mě by měl být převod bytu přibližně za rok, za půlroku mám splaceno, za půlroku podle smlouvy se mi má byt převádět. Co jsem nedodržela? Proč mám být trestaná? A proč to mám platit? Nebo mám dál zůstat v bytovém družstvu, nežádat o převod a za velké peníze se stávám jen členem družstva, kde někdo bude vlastnit můj vysněný majetek dohromady a město tam bude jen nějakým spoluúčastníkem? Jen abyste zvážili i tuto stránku. My jsme si vás zvolili, my vám zatím věříme a my doufáme, že vy nás nezradíte. Lze to říct i jinak, lze říct, koho jsme si zvolili, toho máme. Takže prosím, já ještě jednou vás prosím o to, abyste se této kauze bedlivě věnovali a radili se i s někým jiným. Napadení smlouvy neplatnosti, ještě než se k ní vrátím… Ing. Zámečník Já jen zdvořile, již 6 minut, paní Šlapáková, vy jste říkala 3 minuty. Lenka Šlapáková Aha, jestli mě tedy? Ing. Zámečník Ano. Lenka Šlapáková Když napadáte tyto smlouvy, že jsou neplatné, je možné, že i jiné smlouvy jsou neplatné? Mám se já jako občan bát, že těch smluv je tu víc, protože se na ně zatím jen nepřišlo nebo se o nich neví? K informovanosti, zde se třeba bavíme o tom, že SBD A+G Stadion, ano, jmenovalo primátora Ing. Jiří Kittnera, ale celá tato kauza není vymyšlená, třeba jak jsem se dozvěděla od někoho z vás, to není vymyšlené stavební firmou Interma byty, a. s., je to z Ministerstva pro místní rozvoj, aby se rozdalo více bytů, a první smlouvy jsou podepsané primátorem Ing. Jiřím Drdou, naše družstvo je má podepsáno primátorem Ing. Jiřím Ježkem a převážně tyto smlouvy dodatkoval Ing. Jiří Kittner. Poté to samozřejmě postupovalo dál, uvědomte si, že to bylo v období 7 let. Omlouvám se za to, že to bylo dlouhé, doma, když jsem to říkala, to bylo vždy do 3 minut. Já jsem naučená, že má být víc, vždy jssem si říkala, že to nebudu mít ani na ty 3 minuty. Ing. Zámečník Pro naše ostatní kolegy, bytové družstvo Liberec Tyršova, zde mám kolaudační poznámky, jedná se o 7 bytových domů, první kolaudace v roce 2021, poté 2022 a poslední 2023. Jen abychom měli vhled do dat. Nyní pokračuje pan Milan Lenc. Pane Lenci, vejdete se do 3 minut, které máme v jednacím řádu? Milan Lenc, občan města Liberec Nevím, budu se snažit, ale neslibuji to. Dobrý den, představím se, já jsem Milan Lenc, předseda bytového družstva Beta, naše družstvo je na ulici Seniorů. Přicházím sem s tím, že jsme se loni dozvěděli, že Interma byty, a. s., a SBD A+G Stadion zažádalo o převod do osobního vlastnictví, na který mělo nárok dle smluv, a že město tyto smlouvy odmítlo dodržet. Na základě toho jsme požádali pana primátora o schůzku minulý rok v létě, schůzka se konala na podzim zde na radnici za účasti pana primátora, Mgr. Bobka a dalších členů rady města. Na tomto jednání nám bylo řečen, že smlouvy jsou neplatné na základě toho, že smlouva o převodu nebyla zveřejněna na městské úřední desce. Jen bych chtěl ještě uvést, že naše poměry nejsou 51 % město, 49 % družstvo, u nás je to trochu jinak, u nás má město pouze 27 % podíl. K tomu bych chtěl říct, že nás zarazilo, že neplatnost smluv je dána pouze tím, zda to bylo, nebo nebylo vyvěšeno na úřední desce. My tu smlouvu považujeme nadále za platnou a požadujeme, aby město smlouvu dodrželo. My říkáme, že chyba nevznikla na naší straně, jsme obyčejní občané, kteří nejsou zcela znalí zákonů, to by měli být městští úředníci, kteří jsou za toto placení, a měli by vědět, co mají dělat v případě jednání na radě nebo na zastupitelstvu. Bohužel se to nestalo, říkáme, tento vztah narovnejme. Vrátil bych se ještě k tomu úvodnímu jednání, říkali jsme, že musí být nějaká cesta, jak toto narovnat, bohužel ze strany pana primátora a víceméně od pana Mgr. Bobka jsme se dozvěděli, jen že to nejde a jak to nejde a že město bude požadovat za svůj podíl tržní cenu. Když se na to podíváme ještě z druhé stránky, ano, zde se říká, že státní dotace byla nějakým způsobem využita, my říkáme, že státní dotace byla využita na to, aby to naše bydlení v tehdejší době před 20 lety bylo levnější a dostupnější. My jsme do toho projektu před 20 lety vstupovali s tím, že stát jako garant dotace a město jako garant projektu jsou určitá záruku toho, že smlouva bude naplněna, a nikoli že se tu po 20 letech dozvíme, že to město na nás nepřevede a že to bude něco, a teď to berte v uvozovkách, jako H-Systém, kdy si zaplatíme naše bydlení dvakrát. Říkali jsme panu primátorovi a panu Mgr. Bobkovi, ať začnou nějaké jednání, ať v říjnu začnou hledat nějakou cestu, jak to půjde. Sešli jsme se cca před měsícem znovu a za půlroku pokrok víceméně nula, zase jsme se dostali k tomu, že město požaduje, aby se to ocenilo na tržní hodnotu, a město je ochotné udělat to, že nám dá nějakou maximální slevu, kterou je nějakým způsobem schopné udělat. My samozřejmě s tímto nesouhlasíme, nadále požadujeme, aby ta smlouva byla platná nebo aby se našla cesta, jak toto celé narovnat, abychom své podíly dostali bezplatně převedené. Upozorňuji, že u nás to není za 1 Kč, ale smlouva zní, že to bude bezplatně převedeno. Já se tu nechci opakovat, protože předřečníci toho řekli víceméně dost, následuje mě ještě paní Vacková a možná ještě další řečníci. Jediné, co bych chtěl říct, a chtěl bych na vás apelovat, abyste opravdu toto, co tu nastalo, pečlivě zvážili, tlačili na pana primátora a na právní agenturu, která je najatá, stojí to nemalé peníze, aby hledala cestu, jak to narovnat, a smlouvy byly dodrženy. To je za mě vše, děkuji. Ing. Zámečník Já jenom mohu říci, že pan Lenc je z Bety, možná jsem to přeslechl. Pro vaši informaci Alfa, Beta, Gama byly tři domy postavené v Zeleném údolí a kolaudovány 2020, Alfa březen, Beta červenec 2020 a Gama prosinec 2020, takže ta 20letá lhůta uplyne letos. A co se týká toho návrhu, opravdu jsme jednali asi před měsícem a je to identický návrh, který je v Jablonci nad Nisou, postupujeme podobně jako v Jablonci nad Nisou, tzn. ocenění a poté hledání ceny pod cenu znaleckého posudku s tím zdůvodněním. Ale slyšeli jste to spíše od pana Mgr. Bobka, já nejsem právník, já jen vždy říkám to, co slyším od právníků jako řádné zdůvodnění postupu podle zákona, ale to je již každého vlastní výklad. Nechci tedy konzumovat čas, paní Vacková, vy jste myslím bytové družstvo Gama, trefil jsem to? Naděžda Vacková, občanka města Liberec Ne, Alfa. Ing. Zámečník Alfa, dobře. Poprosil bych do 3 minut. Naděžda Vacková Dobré odpoledne, dámy a pánové, jmenuji se Naďa Vacková a jsme předsedkyní bytového družstva Zelené údolí Alfa. Jedná se o bytové domy v Zeleném údolí, které byly postupně stavěny v roce 2000 a převáděny na družstva, následovalo bytové družstvo Beta, což byl pan Lenc přede mnou, a bytové družstvo Gama, jehož předseda se dnes nemohl zúčastnit našeho jednání, aby dal nějaký příspěvek, který by přispěl k celé této situaci. Nerada bych se tu opakovala, protože řečníci přede mnou, pan Figer, paní Šlapáková, toho řekli opravdu hodně, vypíchla bych jen pár základních bodů. Pro všechny družstevníky, já jsem byla i jeden z těch družstevníků, kteří byli úplně na začátku koupi bytu, a bylo to tu řečeno již paní Šlapákovou, byla garance města opravdu velmi důležitá, že nás nikdo neobelže, protože pár z vás si jistě pamatuje divoká 90. léta, kdy docházelo prakticky k tunelování, obírání občanů České republiky atd. Město nám navrhlo ocenit tržní hodnotu domu, potažmo bytů, podíl na města na našem domě je cca 27 %, potom říká, uvidíme, co se dá dělat. My jsme neslyšeli od advokátní kanceláře Máchal, Bobek a partneři, že by konkrétně předložili nějaké podněty, kterými by se pozitivně tato věc dala řešit, říkají pouze, nemáme, zákony na to nejsou, nelze řešit, vy zastupitelé budete trestně stíháni, pakliže nějakým způsobem rozhodnete špatně ne dle zákona. Před advokátní kanceláří Máchal, Bobek a partneři byla najat ještě jedna advokátní kancelář, která zpracovávala posudek, městu se zřejmě posudek nezamlouval, a tak si najal novou advokátní kancelář. Toto si můžete zjistit na vašich jednáních, máte k tomu všemu jistě přístup, jestliže ne, můžeme samozřejmě podat i podrobnější informace, já tu mám jen omezené 3 minuty, jak mi bylo řečeno. Když si to vezmeme z matematického hlediska, jen pro vaši informaci, dnešní byt v Liberci 3+kk se prodává za 2,5 mil. Kč nebo za 3 mil. Kč, ať to máme jednodušší, ať se nám to lépe počítá, když z toho spočítáme 30 %, to je 1/3 bytu, tzn., že družstevníci, kteří si tento byt koupili za v té době 2,5 mil. Kč, musí dnes zaplatit 1 mil. Kč. Opravdu platit družstevní byt dvakrát se zárukou Ministerstva pro místní rozvoj a se zárukou města… musíte pochopit, že to jistě není normální a standardní. To, že se to řeší po celé republice, jste již také slyšeli. Chtěla bych požádat město, protože do dnešního dne to neudělalo, nepředložilo žádné možnosti, které obec má ve vztahu k nápravě chyb, které udělalo město v minulosti. To je hodně důležitý bod, který tu nebyl vůbec řečen, a na to bych apelovala, aby toto proběhlo. My už jsme samozřejmě dvě jednání s městem měli, jak již zmiňoval můj kolega přede mnou pan Lenc, cítíme se dotčeni tím, že jsme byli opravdu podvedeni, zaznělo to tu také, podvedeni městem v těchto smlouvách, kdy jsme 20 let čekali na to, až všichni zaplatíme hypotéku a po 20 letech dojde k převodu podílu města na družstevníky. Družstevníci nejsou žádní obchodníci, jistě z vás všichni vědí, jak družstva fungují, družstva nejsou žádný výdělečný podnik, družstva fungují prakticky s nulou nebo v lehké ztrátě či v lehkém nadbytku. Tyto věci se jistě budou projednávat na dalších zastupitelstvech, jsme tu pro vás, jsme připraveni se sejít s každým z vás, takže vás prosím, můj e-mailový kontakt máte, protože jste od nás obdrželi otevřený dopis, neváhejte kontaktovat, rádi vám poskytneme mnoho dalších informací. Děkuji vám za pozornost. Ing. Zámečník Děkuji, paní Naděždě Vackové. Ptám se, jestli je ještě někdo přihlášen? Není, takže tímto jsme dali prostor veřejnosti a budeme pokračovat. Já vám děkuji i za tu trpělivost, že jsme dali přednost veřejnosti. PhDr. Baxa Když jsme tento návrh poprvé viděli, tak jsme si říkali, že bychom byli neradi, aby se zde v Liberci zopakoval druhý H-Systém, kdy by si lidé museli znovu koupit byty, za které již jednou zaplatili. V mnoha bytech již dnes bydlí jiní lidé, než kteří tam bydleli dřív a než kteří do družstva vstupovali. Při nejmenším k těm lidem, kteří si družstevní byty koupili za normální tržních podmínek, by takové řešení bylo nesmírně kruté, v podstatě by znamenalo, že si tržní hodnotu musí zaplatit ještě jednou. Proč si myslíme, že by k takovému scénáři nemělo dojít? Během uplynulých let nebyly tyto smlouvy vůbec nikým zpochybňovány a i v materiálech, které máme, jsme se mohli dočíst, že smlouvy byly všelijak dodatkovány, a ani v těchto chvílích nebyly vzneseny žádné pochybnosti, vznikla tedy legitimní očekávání, že se byty po určité době za 1 Kč či bezplatně převedou, a to především v případě bytových družstev. Myslím, že bychom měli velmi pečlivě rozlišovat případ, který se týká sociálních bytů Interma byty, a. s., a případ, který se týká bytových družstev, protože tam ani z hlediska očekávaného budoucího nakládání s byty nejde o stejnou situaci. Zatímco někde máme nájemníky, kteří jsou v nájemním bydlení a očekávají to i do budoucna, jinde máme lidi, kteří očekávají, že jim byty budou převedeny. Tedy ty návrhy by to podle mého názoru měly respektovat. Co se teď nyní navrhuje, to rozdělení podílu města u Interma byty, a. s., u sociálních bytů, dobře, bude to asi l0letý spor, možná delší, ale tady nějaký veřejný zájem vidím. U bytových družstev navrhnout vypořádání s družstevníky dle znaleckého posudku při nějaké jiné kalkulaci podílu, aby to nebylo 51 %, ale třeba 35 % nebo 40 %, mi stále připadá nepřiměřené. Nepřiměřené mi to připadá nejenom s ohledem na legitimní očekávání, ale také pro to, že pochybení byla procesního rázu a vznikla na straně města, zároveň není úplně rozumné očekávat, že ti lidé mohli znát všechny procesy, které na městě panují. Tzn., že v případě soudu, kdyby byla posuzována nějaká zásada přiměřenosti, by byl uplatňován zcela jiný postup než v případě, nevím, našich smluv s Českou spořitelnou, a. s., ta má vlastní oddělení specializované na komunální sféru, které řeší procesní schvalování u akcií s obcemi. Chceme tedy řešit situaci s ohledem na legitimní očekávání členů družstva, podle mého soudu toto vystihuje zájem obce. Chtěli bychom, aby bylo zadáno oponentní právní posouzení, jehož zadání bychom mohli připomínkovat, zejména bychom chtěli vědět, jaké možnosti máme pro uzavření nějaké dohody o narovnání, se kterou bychom tyto neplatné smlouvy vyřešili, podobně jako jsme jiné neplatné smlouvy řešili tady na zastupitelstvu již v minulosti. Já bych velmi nerad, aby jediná smlouva z minulosti, kterou tady zpochybníme, byla tato s družstevníky, zatímco např. České spořitelně, a. s., v klidu platíme 0,5 mld. Kč na úrocích dluhopisu na základě smlouvy o úrokovém zajištění, která nebyla uzavřena v žádném orgánu obce, v němž měla být uzavřena, ta měla být zcela neplatná, a přesto my se k ní hlásíme. Smlsnout si na občanech města, u kterých těžko byl nějaký zájem někoho obejít, by mi přišlo opravdu neférové. Byl bych rád, kdybychom tu došli k nějakému jinému usnesení, než je navrženo. Zkusím tu něco navrhnout, ale zároveň si myslím, že by bylo dobré sejít se jako předsedové klubů a zkusit něco vytvořit společně, takže to, co tu načtu, berte jako nějaký vstup do diskuze, myslím, že bychom jako zastupitelstvo měli zaprvé uložit řešit situaci s ohledem na legitimní očekávání převodu nemovitostí bezúplatně či za 1 Kč především členům družstva a s preferencí smírného řešení v případě Interma byty, a. s., zadruhé připravit oponentní právní posudek a připravit návrh dohody o narovnání, kterým by došlo k řešení pochybnosti o neplatnosti některých právních úkonů v minulosti. To zní jako velká právničina, ale tak, jak jsou dnes ty právní posudky napsané, nedávají žádnou jinou možnost než jít cestou sporu, přitom si myslím, že je dost důvodů si myslet, že ty právní posudky jsou až příliš ostré. Osobně si myslím, že je dost důvodů, proč se závěry právních posudků nesouhlasit. Tedy jedním z prvních kroků je právě vytvoření jiného právního prostředí, ze kterého bychom mohli k dohodě o narovnání vykročit. Jak říkám, až proběhne diskuze, byl bych rád, abychom se sešli jako předsedové klubů a zkusili to nějak usochat tak, aby to bylo co nejpřijatelnější pro všechny zúčastněné. Ing. Zámečník K tomu přirovnání k H-Systém, mohu říct, že je to tak trochu manipulativní. Co vím, např. v Jablonci nad Nisou, dnes jsem mluvil s tajemníkem JUDr. Markem Řeháčkem, říkal, že tam jsou dohodnuti s družstevníky zhruba na částce 80–120 tis. Kč dle velikosti bytu, a to není platba ještě jednou za celý byt. To je opravdu jen podíl minimalizovaný do nejmenší hodnoty, kam oni mohli podle právní kanceláře a auditora znaleckého posudku jít. Mně se to líbilo, když jsem to slyšel, říkal jsem, to je dobrá cesta určitě i pro nás, aby dostali družstevníci co nejrychleji právní jistotu nabytí svého podílu. Děkuji za inspiraci oponentního právního posudku, já jsem to již měl také v hlavě. Mgr. Židek Naváži na pana PhDr. Baxu, možná to pro někoho bude překvapením, ale v mnoha věcech s ním souhlasím, to, co řekl, mé myšlenky se ubírají naprosto stejným směrem. Tento problém se probírá poměrně dlouho, ODS má na to odlišný názor než její partneři v koalici. Nicméně je to spíše o tom, že se snažíme hledat cestu, chceme cestu k tomu, jakým způsobem dostát smlouvám. Myslím, že bychom, a tady to již zaznělo z úst paní Vackové, se měli snažit hledat způsob, jak to udělat, nikoli říkat body, proč to nelze udělat. Na radě města jsme se dohodli na tom, že se já pokusím zajistit jiný právní názor nebo jiný právní postup, protože se mi ten postup, který byl zmiňován, nelíbil. My jsme si jako ODS zadali vypracování tohoto posudku u právní společnosti Rowan Legal, s. r. o., což myslím, že je společnost, kterou všichni znáte, je poměrně renomovaná. Včera jsem kvůli tomu byl ještě v Praze, dnes ještě mezi 13:00–15:00 hod. jsem dopracovával podklady v této věci. Připravil jsem za mě jako za zastupitele návrh usnesení včetně podkladů od právní společnosti Rowan Legal, s. r. o., kteří nám dávají tu možnost a říkají, jak postupovat v případě, když budeme chtít dojít k tomu, že chceme dostát původním smlouvám bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou legální. Nyní, prosím, omluvte, možná mám špatné právnické výrazivo v tomto směru, ale jde o tom, jak v tomto směru dostát tomu, abychom zhojili případné chyby, k nimž došlo. Myslím si, že je důležité říci, že to, že ty věci nebyly vyvěšeny, není tak úplně přesná informace, pouze nebylo v našem archivu dohledáno, že bylo vyvěšeno, to je podle mě velmi důležité. Důležité je, abychom jsme se my všichni zde domluvili na tom, zda chceme hledat cestu, jak to zhojit, jak dojít k tomu, že družstvům a společnosti Interma byty, a. s., jsme schopni předat byty takovým způsobem, jak bylo domlouváno na začátku. Důležité také je si uvědomit, že ať uděláme někomu slevu 1 Kč, 100 tis. Kč nebo 1 mil. Kč, vždy to budeme muset stejným způsobem podle § 38 Zákona o obcích zdůvodnit. Čili tam je poté rozdíl „jen“ v té výši škody, kterou bychom mohli způsobit. Proto navrhuji následující, já vám ze svého notebooku pošlu všechny údaje, které mám, které mi přišly od právní kanceláře, spolu s návrhem usnesení, které by mělo být předmětem dalšího našeho jednání. Požádal bych pana primátora, protože to pokládám za opravdu velmi důležitý bod a týká se mnoha obyvatel našeho města, abychom k tomuto bodu svolali mimořádné zastupitelstvo, ať už v příštím týdnu nebo za 14 dní. Právní zástupci z právní kanceláře Rowan Legal, s. r. o., jsou připraveni na toto jednání přijet a zodpovědět případně vaše otázky a dotazy. Rád bych, abychom to dotáhli do konce, který bude akceptovatelný a skousnutelný pro nás, a to i po právní stránce, a bude akceptovatelný především pro obyvatele, družstevníky a i pro společnost Interma byty, a. s., je to sice jiný případ, ale myslím si, že pokud zvolíme nějaký model, tak se musí aplikovat na všechny stejně. Jen bych poprosil pana primátora, abychom svolali mimořádné zastupitelstvo k tomuto bodu v dohledné době, pakliže k tomu bude vůle zastupitelů. RNDr. Hron Pane primátore, já předem avizuji, že budu delší, může se mi to odečítat od četnosti mého práva na další vystoupení. Především chci zareagovat na to, že smlouvy jsou neplatné z nějakých formálních důvodů. Není to přeci pouze ten formální důvod z titulu, že to nebylo zveřejněno, je to o 1 Kč, která neodpovídá ceně obvyklé. Je to v zákoně jasně napsané, když cena není zdůvodněna, je to neplatné. Máme tu dostatek podkladů, které to právní stanovisko opakují. To, že tu vytahujeme neplatnost, není v zájmu města, je to i v zájmu druhé strany. Přece neuzavřeme smlouvu nebo nevyrovnáme se s někým s rizikem, že v budoucnosti kdokoli z nás nebo z druhé strany namítne neplatnost smlouvy, a smluv je velmi moc. Já bych chtěl poděkovat panu Tomáši Stehlíkovi, že nám zprostředkoval odkaz na metodiku Ministerstva vnitra. Poté bych chtěl poděkovat panu primátorovi, že nám zaslal článek advokátky Hamplové. Navrhuji, aby oba tyto podklady byly přidány do předloženého materiálu, protože nám oba popisují právní limity, v nichž se pohybujeme, ale nejenom my, ale i druhé strany, pokud bychom se rozhodli v případě družstev vydat cestou našich spoluvlastnických podílů na družstevních domech za nižší než obvyklou cenu. Děkuji i právní kanceláři Máchal, Bobek a partneři za jejich perfektní právní analýzu a zcela vyčerpávající popis našich právních mantinelů. Přesto si zde dovolím upozornit, že právní kancelář v souladu s naším zadáním nerozpracovávala žádnou variantu postupu města pro případ prodeje našich podílů za nižší než obvyklou cenu. K té věci nás zcela korektně upozorňuje na vážná rizika a já sám v podtextu čtu spíše doporučení příliš neexperimentovat. Dnešní jednání zastupitelstva města chápu jako otevření další fáze našeho zděděného problému, a to ve dvou rovinách. V té první se dnes společně velmi podrobně a v širokém plénu za účasti veřejnosti snažíme problém pochopit v plné šíři, aby naše další rozhodování bylo informované, tj. abychom se v budoucnu nemuseli vymlouvat, že jsme to či ono nevěděli. Jsem přesvědčen, že nezbytných informací máme dost, pouze se zkusme pochopit a akceptovat je objektivně. Pokud se s tímto vypořádáme, budeme potom dobře připraveni přejít do druhé roviny této nové fáze, totiž do roviny hledání konkrétních pravidel, jak ve věci nakonec rozhodnout, což obnáší podle mého tři úkoly. Zaprvé se musíme dohodnout, jestli je naším zájmem prodat naše spoluvlastnické podíly. Pokud ano, poté musíme zadruhé zjistit obvyklou cenu, z metodiky ministerstva vnitra vyplývá, že to nemusí být nutně cena tržní. v našem případě totiž vstupuje do hry netržní hledisko, neboť kupujícími budou moci být pouze majitelé družstevních podílů, nebudeme je nabízet na volném trhu. Konečně zatřetí musíme rozhodnout, jestli v tomto případě půjdeme pod takto stanovenou obvyklou cenu, pokud ano, budeme se muset vypořádat s § 38 a § 39 Zákona o obcích, to je obhájit jiný veřejný zájem a zdůvodnit nižší cenu, to prostě musíme udělat, ať chceme, nebo nechceme, abychom dostáli našemu slibu zastupitele. Za tímto účelem zde nastíním skutečnosti a důvody, které by mohly přicházet v úvahu. Především si ujasněme důvody, kvůli nimž chceme své podíly prodávat. Tím prvoplánovým je zájem projevený ze strany družstev žádostí o naplnění smlouvy, byť se ukazuje, že smlouva je neplatná, ostatně pro to tady dnes jednáme. Tím druhým důvodem by ale podle mého měl být i náš vlastní městský zájem nadále nedržet naše podíly v domech, neexistuje žádná ekonomická ani jiná výhoda z jejich držby, nemáme totiž k bytům žádná dispoziční práva ani neparticipujeme na nákladovém nájemném, neboť současně jako spoluvlastníci nepřispíváme na správu, údržbu a ani na opravy domu. Zůstaneme-li spoluvlastníky, tj. naše podíly neprodáme, potom bude trvat naše předkupní právo v případě, že druhý spoluvlastník bude chtít prodat svůj podíl. Předpokládám, že bychom nekladli překážky rozdělit doby na bytové jednotky, tím by nám vznikl spoluvlastnický podíl na stovkách bytů s povinností vypořádávat se s naším předkupním právem nejspíš jeho vzdáním se, je ale v zájmu města se touto náročnou agendou zabývat? Troufám si tvrdit, že neexistuje žádný důvod spoluvlastnické podíly si ponechat, neboli je v zájmu města je prodat. Toto je jeden ze zájmů, o kterém mluví § 38 Zákona o obcích, primární snížení ceny obvyklé by mohlo vyjít z pravidla, že město pořídilo své spoluvlastnické podíly ze státních dotací, proto by výchozí cenou našich podílů na bytech měla být poměrná výše dotace podle velikosti bytu. Podtrhuji „té výše dotace“, město totiž dostalo dotaci výslovně na spolufinancování výstavby družstevních bytů, nikoli na tržní zhodnocení za dotaci pořízeného majetku. Podmínky dotace jsou v tomto ohledu jasné, jediný profit měli mít nájemníci, družstevníci, získáním práva užíváním bytu s věcně usměrňovaným nájemným. Vycházím zde důsledně ze smlouvy o poskytnutí dotace, kde smlouvy o sdružení prostředků byly povinnou náležitostí žádosti o dotaci, viz Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů č. 481/2000 Sb., a byly také přílohou smlouvy o dotaci. Ani neplatnost této smlouvy podle mého nezbavuje město a družstvo z pohledu dotačních podmínek smlouvu o sdružení plnit, ujednání o prodeji za 1 Kč samozřejmě již podmínkou dotace není, neboť toto se vztahuje až na dobu po 20leté době udržitelnosti. Avšak podmínka užití bytů za nákladovou cenu platí dle mého dál. Je třeba přijmout fakt, že od roku 2000 posunul Státní fond rozvoje bydlení účel dotace od nájemního bydlení k možnosti spolufinancovat družstevní výstavbu, to byl tenkrát velký posun, byla to jakási forma nové družstevní podpory. Kontrolnímu úřadu a mnoha dalším včetně mě se to nelíbilo, ale dotační smlouvy nikdo nezpochybnil, dokonce ani finanční úřady při následných kontrolách, je proto třeba je brát jako nezpochybnitelný fakt ve smyslu dotační kauzy. Dalším důvodem a skutečným snížením ceny by mohla být částka, kterou se druhý spoluvlastník podílel na provozu, údržbě a opravách domu buď přímo, nebo formou fondu oprav, a město na tyto náklady nepřispělo. Je zřejmé, že tyto peníze město dluží, jestliže smlouva, která ho této povinnosti zbavila, je neplatná. Dále by se mělo vzít v úvahu, že město v roce 1991 získalo obrovský bytový fond, který rozprodalo za ceny podstatně nižší než tržní ceny, jednalo se tuším o 15 tis. bytů, i tehdy bylo hlavním důvodem města prodat bytové doby jejich stávajícím nájemcům, úplně stejně jako situace, v níž jsme dnes, tedy zájem byty nevlastnit a zájem upřednostnit nájemce. Proto se v rámci kontinuity nabízí, aby míra zvýhodnění byla zachována i při prodeji spoluvlastnických podílů města v družstevních domech. A konečně Zákon o vlastnictví bytů 72/1994 Sb. zakotvil právo družstevníků odkoupit jimi užívaný byt do vlastnictví za cenu, která nezahrnuje případnou účast státu. Řešené byty jsou analogií, Zákon o vlastnictví bytů sice již uplatnit nemůžeme, nelze to, ale mohlo by se jednat o relevantní důvod snížení ceny. Všechny tyto důvody jsou dostatečné a smysluplné k obhájení zaprvé rozdílu mezi cenou obvyklou a poměrnou výší dotace a zadruhé další slevou z této snížené dotační ceny ve výši např. 80 %, což by v průměru při výši dotace na jeden byt 400 tis. Kč činilo, jak snadno spočítáme 80 tis. Kč. Tomu všemu by bylo předřazeno pravidlo, že město prodá svůj spoluvlastnický podíl pouze na výzvu druhé strany, tedy město nebude do prodeje nikoho nutit, někdo, kdo z jakýchkoli důvodů nebude chtít byt odkoupit, bude moci jej dále užívat na základě svého členského práva v družstvu. Tady bych opravdu chtěl uklidnit družstevníky, že to, že je zde nějaký zádrhel vůbec nezpochybňuje jejich družstevní právo na jejich další užívání družstevního bydlení. Uvedený postup stanovení snížené ceny by měl být zakotven v samostatně schválených pravidlech, na které by se konkrétní prodeje spoluvlastnického podílu odkazovaly, tím chci říct tak, jako když se privatizovaly domy v 90. letech a ještě později, na to město mělo svá pravidla, nemohl se každý dům privatizovat jinak. I zde bychom tedy měli stanovit jasná pravidla, jak budeme přistupovat k prodeji, pokud se na tom shodneme, spoluvlastnických podílů v oněch domech. Co se týká obav z trestně právní odpovědnosti, já tu tvrdím, že žádnou neponeseme. Vlastní schválení řádně zdůvodněných pravidel nemůže být trestné, neboť se jedná jen o pravidla, vlastní uplatnění pravidel je poté plnění usnesení zastupitelstva města, které je závazné. Naopak nenaplňování pravidel by mohlo být považováno za trestné kvůli svévoli. Nejedná se také o jeden konkrétní prodej, jímž by mohl být někdo nekale zvýhodněn, nýbrž by se jednalo o systémové řešení vzniklého problému námi nezaviněného. Nesplnění podmínky odůvodnit nižší cenu vede k absolutní neplatnosti smlouvy, toto riziko tudíž ponesou obě strany, neboť každá z nich může neplatnost namítnout. Jak ovšem uvádí advokátka Hamplová, nikdo jiný neplatnost navrhnout nemůže, takže se neobávejme právní nejistoty, bude to jen na nás, ale obě strany si musí uvědomit, že když půjdeme do jiné ceny než obvyklé, tak neplatnost zde bude pořád viset ve vzduchu. Neplatnost nebude mít ovšem žádné zásadní dopady než povinnost města, jestli se nepletu, vrátit utržené peníze. Nemyslím, že bude v rámci města nebo družstevníků neplatnost namítnout, bude-li totiž neplatná jedna, poté budou neplatné všechny smlouvy. Z tohoto důvodu navrhuji uložit radě města zpracovat jednotná pravidla pro projekt spoluvlastnického podílu v domech postavených v souladu s příslušnou smlouvou o poskytnutí dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení tak, abychom to dokázali do konce tohoto roku 2020. Tím se samozřejmě vůbec nevylučuje, abychom tato pravidla konzultovali s více právními kancelářemi, bude to jen ku prospěchu. Jen bych varoval před nadějí, že nám jiná právní kancelář řekne, že závěry právní kanceláře Máchal, Bobek a partneři jsou vadná, s tím nepočítejme. Podle mě jsou správná, jen nám kancelář neříká, jak máme postupovat dál, jak máme nižší ceny zdůvodňovat. Ing. Zámečník Děkuji RNDr. Hronovi, který tomu věnoval opravdu velký kus práce a využil svých 30letých zkušeností i z doby, kdy se zde na městě věnoval privatizaci bytů. To považuji za skoro nejfundovanější návrh postupu. Bc. Kocumová Myslím si, že budu velmi stručná. Naváži jen na něco, co zde již bylo řečeno. Zaprvé děkuji kolegovi PhDr. Baxovi i Mgr. Židkovi, jsem ráda, že je vidět, že i se stranou ODS se umíme shodnout na cíli a nedíváme se na to, kdo ty návrhy dává. Jsem pro to, aby se vypracovalo řešení, které bude mít za cíl najít schůdnou cestu pro vypořádání bytů, a to dle očekávání bezúplatně nebo za 1 Kč. Já jsem tu poslouchala dlouhý příspěvek pana RNDr. Hrona a přiznám se, že jsem chvíli oscilovala, chce pomoci, nechce pomoci, protože mě překvapilo, že na úvod svého dlouhého příspěvku, kde poté vyjmenoval jednotlivé kroky, jak by k pom


Předchozí sadas Předchozí

Informace

10.12.2020
Město sestavilo návrh pravidel převodu podílů v bytových domech
10.12.2020
Diskuse k převodu podílů
10.12.2020
Návrhy města - jednotlivé varianty převodu podílu města
23.11.2020
Odečty měřidel za rok 2020
27.08.2020
Úřední den - kancelář družstva - vchod 566 od 20:00

Partneři

sad
SBD SEVER
ADVnet
LB FREE net
LBnet